Kolem vajíček se stále mezi odborníky točí mnoho diskuzí, a řekla bych, že odborná veřejnost je tak nějak vajíčky rozpůlená. Znám mnoho poradců a dietologů, kteří vajíčka naprosto zavrhují a tvrdí, že je možné sníst max 3 – 4 vejce týdně.  Na druhou stranu se poslední dobou objevují vědecky podložené články a studie, které dokazují, že vajíčka by měla být hlavní potravinou a důležitým zdrojem základních živin. Že jsou naprosto neškodná a už vůbec nemohou za zvýšení cholesterolu. Tak se na ně podívejme, ať si můžete udělat obrázek sami. Já osobně vajíčka miluji a nedám na ně dopustit. A ze své zkušenosti mohu potvrdit, že cholesterol u klientů v pohodě snižujeme i při každodenní konzumaci vajec. Důležité je ale podotknout, že se bavíme o tzv. šťastných vejcích neboli domácích a BIO. Prostě od slepic, které se pohybují v přirozených podmínkách a nejsou krmeny chemií.

Šťasná vejce

To, že jsou vejce od slepic chovaných venku a na bio farmách zdravější, než ta z velkých chovů v klecích, nikomu nemusíme říkat. Ale v čem přesněji jsou o tolik lepší?.

Podle Mother Earth News 2007  byly jasně prokázány nutriční rozdíly mezi šťastnými vejci a vejci komerčně chovaných slepic.

Vajíčka slepic chovaných v přirozeném prostředí a v pohybu obsahují :

• O 33% méně cholesterolu
• O 25% méně nasycených tuků
• O 60% více vitamínu A
• 2x více omega 3 mastných kyselin
• 3x více vitamínu E
• 7x více beta-karotenu
  

Vejce jsou výborným zdrojem mnoha základních živin.

Vejce a hlavně žloutky jsou ceněny pro vysoký obsah minerálů,vápníku, lecitinu (který přispívá k odbourávání cholesterolu) cholinu (který je důležitý pro správnou funkci nervových vláken). Dále obsahují železo, fosfor, draslík a selen. Žloutky obsahují dvě důležité aminokyseliny tryptophan a tyrosin.

• vajíčko váží v průměrně 50 gramů
• až 20% hmotnosti tvoří žloutek
• má přibližně 12% bílkovin

Karotenoidy

Zatímco většina lidí spojuje karotenoidy hlavně se zeleninou, vejce jsou ve skutečnosti velmi dobrým zdrojem luteinu a zeaxanthinu, stejně jako zelená zelenina, brokolice nebo špenát. Některé studie ukazují, že karotenoidy významně chrání oči. Dokonce vyšší příjem  luteinu a zeaxanthinu je spojen s významným snížením rizika pro:

• Šedý zákal (snížení až o 20 procent)
• Věkem podmíněná makulární degenerace (snížení až o 40 procent)

Jak jíst vajíčka:

Nejlépe syrová, ta patří mezi nejhodnotnější potraviny. Kdo to zvládne, že? Ale proč to nevyzkoušet. Můžete si udělat koktejl ze syrových vajíček a avokáda nebo si je přidat do kefíru. Doporučuje se začít jen s troškou vajíčka. Třeba jen půl lžičky žloutku a postupně navyšovat, aby si na to vaše tělo zvyklo.

Neměli bychom ale konzumovat syrové bílky bez žloutků. Bílky obsahují avidin, který v syrovém stavu nemusí být prospěšný. V kombinaci ale se žloutkem, který má zase dostatek biotinu, se stává bílek neškodným.

Možná vás napadne spojení syrová vejce a salmonela? I zde vychází jednoznačně, že tzv. šťastná vejce nejsou skoro vůbec nakažena salmonelou. Salmonela pochází skoro vždy z vajec z komerčních velkochovů.

Pokud vás děsí představa popíjení syrového bílku, pak vhodnou variantou je vaření vajec na měkko.

 

Kdy a jak často:

Třeba každý den, třeba na snídani. Bylo prokázno, že pokud jíte vajíčka k snídani, pak při dalším jídle sníte méně jídla. Vyzkoušejte, protože to opravdu praxe potvrzuje.

Cholesterol a vejce ??

Po mnoho desetiletí se omezovala z důvodu zvýšení cholesterolu spotřeba vajec a tuků. Výsledkem je alarmující zvýšení kardiovaskulárních onemocnění. Ano, cholesterol, který přijímáme ve stravě, neovlivňuje zásadně hladinu cholesterolu v těle. Průzkumy ukázaly, že denní konzumace vajec nijak nezvýšila riziko srdečních onemocnění. Právě naopak. Příjem tří vajec denně při nízkém příjmu sacharidů zlepšuje hladinu HDL, tedy tzv. „hodného“ cholesterolu.

Konzumace vajec nemá vliv na celkovou hladinu cholesterolu. Více si můžete přečíst i v článku : Velká cholesterolová lež.

 

Přestaňme se tedy vajec bát. Přežily na nich stovky generací našich předků. Mnohem více našim tělům škodí zpracované a instantní potraviny, chemická ochucovadla, pšeničná mouka, cukr, mléko a nadbytek sacharidů.